|
|
Revoluce jako teoretický problém
Opl, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje téma revolucí, především pak v teoretické rovině. V úvodu je naznačeno, pro jaké události je pojem revoluce užíván a v jakém smyslu s ním autor bude pracovat. V první kapitole je nastíněn vznik slova revoluce v antice a význam, který mu přisuzovali tehdejší myslitelé. Dále je analyzována změna v užívání pojmu v důsledku revoluce v Americe a ve Francii. Druhá kapitola se zaměřuje na první teoretiky revolucí v devatenáctém století, konkrétněji na teorii Karla Marxe, Alexise De Tocqueville a Vladimira Iljiče Lenina. Ve třetí kapitole autor shrnuje vývoj mezi světovými válkami a ve čtvrté je analyzováno studium příčin revolucí v době po druhé světové válce, kdy je revoluce především ve středu pozornosti badatelů z oblasti sociálních věd. Pátá kapitola se zabývá teorií evropského revolučního procesu amerického historika Martina Malii. V závěru se autor studie zamýšlí nad tím, jestli je možné určit obecné podmínky vzniku revolučních situací, zda existuje obecný model revoluce a jaký je význam studia revolucí pro současnost.
|
|
|
Revoluce jako teoretický problém
Opl, Jakub ; Kučera, Jan (vedoucí práce) ; Novák, Miroslav (oponent)
Bakalářská práce analyzuje téma revolucí, především pak v teoretické rovině. V úvodu je naznačeno, pro jaké události je pojem revoluce užíván a v jakém smyslu s ním autor bude pracovat. V první kapitole je nastíněn vznik slova revoluce v antice a význam, který mu přisuzovali tehdejší myslitelé. Dále je analyzována změna v užívání pojmu v důsledku revoluce v Americe a ve Francii. Druhá kapitola se zaměřuje na první teoretiky revolucí v devatenáctém století, konkrétněji na teorii Karla Marxe, Alexise De Tocqueville a Vladimira Iljiče Lenina. Ve třetí kapitole autor shrnuje vývoj mezi světovými válkami a ve čtvrté je analyzováno studium příčin revolucí v době po druhé světové válce, kdy je revoluce především ve středu pozornosti badatelů z oblasti sociálních věd. Pátá kapitola se zabývá teorií evropského revolučního procesu amerického historika Martina Malii. V závěru se autor studie zamýšlí nad tím, jestli je možné určit obecné podmínky vzniku revolučních situací, zda existuje obecný model revoluce a jaký je význam studia revolucí pro současnost.
|
|
|
Leninsko-stalinska ideologie jako pseudonáboženství
PEKÁREK, Ondřej
Předkládaná diplomová práce poukazuje na přítomnost religiózních prvků v marxisticko-leninské ideologii. Zkoumá práce duchovních otců této ideologie (Marxe, Engelse a Lenina, či jiných méně známých marxistů a dohledává v nich vztah k náboženství a religiozitě vůbec. Práce upozorňuje na analogické prvky s křesťanstvím v samé podstatě marxisticko-leninské ideologii, a to hlavně v eschatologickém směřování. práce se neomezuje pouze na popisování teoretických postojů marxismu vůči religiozitě, ale také si všímá praktického realizování marxisticko-leninských přístupů k náboženství V Rusku za vlády Lenina a Stalina
|
host ::
RSS.